Svatební koláče

Svatební koláčky byly dříve jakýmsi pozváním na svatbu. Ty roznášela maminka nevěsty nebo nevěsta samotná. Byly vizitkou hospodyně. Dnes už je běžnou praxí nechat si koláčky upéci, ale stále tradice zůstává a zejména blízká rodina koláčky peče sama.

Svatební koláčky – jde o koláčky, kterými se zvou svatební hosté. Většinou jde o malinké koláčky s různými náplněmi. Svatební koláčky nesmí péct sama nevěsta!

“ V žádném případě nesmí nevěsta jakkoliv pomáhat u pečení svatebních koláčků – přináší to smůlu a uplakané děti!“

V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou atd.). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění a nebo při významných událostech, jako je např. i svatba. Jsou většinou malé s průměrem nepřesahující 8 cm a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou, či cukrem. Pečou se z kynutého těsta.

Na některých místech v Česku se peče svatební koláč, který je mnohem větší a který současně pojídají oba novomanželé.

„Svobodná dívka, která sní koláček, který byl upečen v rohu plechu, se do roka a do dne šťastně vdá!“

Kolik koláčů upéci, kolik do výslužky

Svatební výslužka v klasickém balení v celofánu.

Svatební výslužka v klasickém balení v celofánu.

Pokud hovoříme o tzv. zvacích koláčcích, tedy koláčcích do výslužky, kterou nevěsta nese před svatbou, mnohdy se svatebním oznámením a pozvánkou ke svatebnímu stolu, hodně záleží na kraji, zde hodně platí pravidlo jiný kraj – jiný mrav. Záleží na velikosti na velikosti koláčků které se pečou. Dnes se čím dál více pečou malinké koláčky, aby se dodržel počet koláčků ve výslužce. Není žádné obecné pravidlo kolik koláčů patří do výslužky, záleží na velikosti koláčů, kolik je svatebních hostů, jak důležitý človek kterému svatební výslužku dáváme, příp. kolik je v rodině lidí. Ale přibližně se vychází z počtu 10-30ks na výslužku, průměr je cca 12-15ks koláčků. Pokud jde o kilogramy koláčků, jedná se zhruba o 8-10kg/50hostí.

Koláčky by měly být ale také „všudepřítomné“ na svatbě samotné, tj. na stolech či rautových stolech. Mnohdy jsou ještě dávány do výslužkové krabičky při odchodu svatebčana domů, jako poděkování.

Jak ty bylo kdysi…

Bývalo zvykem, že ženy z celé vesnice přinášely do domu dary v podobě potravin: máslo, mléko, ořechy, mandle, povidla, mouku, vejce. Většinou se pro přehled zapisovalo, kdo co přinesl, aby se pak potraviny mohly oplatit tomu, kdo příště bude vdávat dceru či ženit syna. V domě rodičů ženicha a nevěsty se pekly malé svatební koláčky i velké koláče, které dříve představovaly to, co nověji svatební dort. Velikost malých koláčků se krajově lišila – od velikosti pětikoruny do velikosti průměru hrníčku. Krajově se pekly koláče dva – jeden pro nevěstu a druhý pro ženicha. Kmotry s pekařkami přenášely koláče od nevěsty do ženichova domu a naopak. Za doručené koláče byly odměněny pohoštěním, většinou s kořalkou. Při té příležitosti se kmotry snažily odnést z domu ženicha nějaký předmět, který pak ženich na svatbě musel vykoupit. Na Novojičínsku se například pekly velké ploché koláče, tzv. pecáky, které se roznášely hned po upečení všem příbuzným a známým, dokonce i těm, kteří na svatbu nebyli zváni. Svobodná dívka, která sní koláček, který byl upečen v rohu plechu, se do roka a do dne šťastně vdá.

Leave a Comment

Your email address will not be published.